F.C.I. - Standard Nr.235
/ 10.04.2002 / D
NĚMECKÁ DOGA
ZEMĚ PŮVODU : Německo
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU : 13.03.2001
POUŽITÍ: Společenský, strážní pes a pes pro ochranu
KLASIFIKACE F.C.I. : Skupina 2 - pinčové, knírači, molossové a
švýcarští salašničtí psi
Sekce 2.1 Molossové, dogovití psi
Bez zkoušek z výkonu
KRÁTKÝ PŘEHLED HISTORIE: za předchůdce dnešních německých dog
jsou považováni staří býkohryzové stejně jako psi používaní ke
štvaní zvěře a k lovu na divočáky. Svojí konstitucí tvoří střed mezi
silným mastifem anglického typu a rychlým obratným chrtem. Označení
doga nejprve patřilo velkým, silným psům, kteří zpočátku nemuseli
patřit k žádnému určitému plemeni. Názvy jako ulmská doga, anglická
doga, dánská doga, pes na štvaní, pes na divočáky a velká doga
později označovaly podle barvy a velikosti různé typy těchto psů. V
roce 1878 se v Berlíně rozhodl sedmičlenný výbor nadšených chovatelů
a rozhodčích pod předsednictvím Dr. Bodinuse zahrnout všechny výše
uvedené variety pod název "německá doga". Tím byl položen základní
kámen samostatného německého plemene psů. V roce 1880 byl při
příležitosti výstavy v Berlíně sestaven první standard dogy, který
od roku 1888 spravuje "Deutscher Doggen - Club 1888 e.V", a který
byl během let opakovaně upravován. Jeho dnešní forma odpovídá
požadavkům F.C.I.
CELKOVÝ VZHLED: německá
doga spojuje ve svém ušlechtilém zjevu velikost, sílu a harmonickou
stavbu těla s hrdostí, sílou a elegancí. Díky substanci, spojené s
ušlechtilostí, harmonií vzhledu, dokonalým proporcím jednotlivých
linií a především díky mimořádně výrazné hlavě, působí doga na
pozorovatele jako ušlechtilá socha. Doga je Apollem mezi psy.
DŮLEŽITÉ PROPORCE:
stavba těla je téměř kvadratická; to platí obzvláště u psů. Délka
trupu (vrchol hrudní kosti až vrchol sedací kosti) by neměla u psů
přesahovat kohoutkovou výšku o více než 5 %, u fen by ji neměla
přesahovat o více než 10 %.
CHOVÁNÍ / POVAHA: přátelská, milá a svému majiteli velmi
příchylná, obzvláště k dětem; vůči cizím zdrženlivá. žádoucí je
sebevědomý, neohrožený, lehce ovladatelný, učenlivý společenský a
rodinný pes s vysokým prahem vzrušivosti, bez projevů agresivního
chování.
HLAVA:
MOZKOVNA:
Lebka: v souladu s
celkovým vzhledem, dlouhá, štíhlá, výrazná, markantní, dobře řezaná
(zvláště partie pod očima); nadočnicové oblouky dobře vyvinuté, aniž
by však vystupovaly. Vzdálenost špičky nosu od stopu a stopu od
slabě vyjádřeného týlního hrbolu by měla být pokud možno shodná.
Horní linie tlamy a mozkovny by měly probíhat paralelně. Při pohledu
zepředu musí hlava vypadat štíhle, přičemž hřbet nosu by měl být
pokud možno široký a lícní svaly by měly být pouze lehce naznačeny,
v žádném případě nemají zřetelně vystupovat.
Stop: Zřetelně vyznačen.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: dobře
vyvinutá, spíše široká než kulatá, s velkými nosními otvory. Nosní
houba musí být černá s výjimkou černobíle skvrnitých dog. U nich je
černá nosní houba žádoucí a toleruje se černě skvrnitá nebo masově
zbarvená nosní houba. U modrých psů je nosní houba antracitově
zbarvená (zesvětlená černá).
Tlama: by měla být
hluboká a pokud možno pravoúhlá. Koutky tlamy dobře znatelné. Tmavě
pigmentované pysky. U černobíle skvrnitých dog se tolerují pysky s
neúplnou pigmentací nebo pysky masově zbarvené.
Čelisti / zuby : dobře
vyvinuté široké čelisti. Silný, zdravý a úplný nůžkový skus (42 zubů
podle běžného zubního vzorce).
Oči: středně velké, s
živým, chytrým a přátelským výrazem. Pokud možno tmavé, mandlového
tvaru s dobře přiléhajícími víčky. U modrých dog jsou přípustné
poněkud světlejší oči. U černobíle skvrnitých dog se tolerují světlé
oči nebo oči různých barev.
Uši: Přirozeně visící,
vysoko nasazené, středně velké, přední okraj přiléhá k líci.
Krk: dlouhý, suchý,
svalnatý. Dobře vyvinutý v nasazení, k hlavě se lehce zužuje, linie
šíje je lehce klenutá. Krk je nesen vzpřímeně, přitom je poněkud
skloněn kupředu.
TĚLO
Kohoutek: nejvyšší bod
silného těla. Je tvořen hřebeny lopatek, které přesahují trny
obratlů.
Hřbet: krátký a pevný,
jeho téměř rovná linie nepatrně klesá směrem dozadu.
Bedra: lehce klenutá,
široká, silně osvalená.
Záď: široká, silně
osvalená, od křížové kosti směrem k nasazení ocasu mírně klesá a
plynule přechází v nasazení ocasu.
Hrudní koš: dosahuje až
k loktům. Dobře klenutá žebra sahají daleko dozadu. Hruď dobré šířky
s vyjádřeným předhrudím.
Spodní linie a břicho:
břicho směrem dozadu dobře vtažené, s dolní linií hrudního koše
tvoří pěkný plynulý oblouk.
OCAS: dosahuje až k
hleznu. Nasazený vysoko a široce, ke špičce se stejnoměrně zužuje. V
klidu visí v přirozeném oblouku, při vzrušení nebo v běhu nesen
lehce jako šavle, ne však příliš nad linií hřbetu. Kartáč na ocase
je nežádoucí.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINA:
Plece: silně osvalené.
Lopatka je dlouhá a šikmo uložená, s nadloktím svírá úhel zhruba 100
až 110 stupňů.
Nadloktí: silné a
svalnaté, dobře přiléhající; mělo by být poněkud delší než lopatka.
Loket: nevytáčí se ven
ani dovnitř.
Předloktí: silné,
svalnaté, při pohledu ze strany i zepředu naprosto rovné.
Zápěstí: silné,
stabilní, od struktury předloktí se odlišuje pouze nepatrně.
Nadprstí: silné, při
pohledu zepředu rovné, při pohledu ze strany směřuje pouze nepatrně
kupředu.
Tlapy: okrouhlé, vysoko
klenuté a s dobře uzavřenými prsty (kočičí tlapa). Drápy krátké,
silné, co nejtmavší.
PÁNEVNÍ KONČETINA: celá
kostra pánevní končetiny je pokryta silnými svaly, záď, kyčel a
stehno jsou široké a oblé. Silné, dobře osvalené pánevní končetiny
stojí při pohledu zezadu paralelně s hrudními končetinami.
Stehno: dlouhé, široké,
velmi svalnaté.
Koleno: silné, stojící
téměř svisle pod kyčelním kloubem.
Bérce: dlouhé, zhruba
stejné délky jako stehno, dobře osvalené.
Hlezno: silné, stabilní,
nesměřuje ani dovnitř, ani ven.
Nadprstí: krátké, silné,
stojící téměř kolmo k podložce.
Tlapy: okrouhlé, vysoko
klenuté a s dobře uzavřenými prsty (kočičí tlapa). Drápy krátké,
silné, co nejtmavší.
KROK: harmonický,
pružný, prostorný, lehce pérovaný, končetiny se musí při pohledu
zezadu pohybovat paralelně.
KŮŽE: těsně přiléhající,
u jednobarevných dog dobře pigmentovaná. U černobíle skvrnitých dog
odpovídá rozložení pigmentu rozložení skvrn.
OSRSTĚNÍ
SRST: velmi krátká a hustá,
hladce přiléhající, lesklá.
BARVY: německá doga se
chová ve třech samostatných varietách: žlutá a žíhaná, skvrnitá a
černá, modrá.
� Žlutá: světle až sytě
zlatožlutá, žádoucí je černá maska. Nežádoucí jsou malé bílé odznaky
na hrudi a prstech.
� Žíhaná: základní barva
od světle až po sytou zlatožlutou s černým, co nejrovnoměrnějším a
zřetelně vyznačeným žíháním, probíhajícím ve směru žeber; žádoucí je
černá maska. Nežádoucí jsou malé bílé odznaky na hrudi a prstech.
� Černobíle skvrnitá (tzv.tygrovaná doga): základní barva čistě bílá, pokud možno
bez všech odstínů, s lakově černými skvrnami, které mají být
rozloženy pravidelně po celém těle; jsou nestejné velikosti i tvaru.
Nežádoucí jsou šedé nebo nahnědlé skvrny nebo jejich části.
� Černá: lakově
černá, bílé odznaky jsou přípustné. K nim patří i plášťové dogy, u
nichž černá pokrývá tělo jako plášť, a tlama, krk, hruď, břicho,
končetiny a špička ocasu mohou být bílé, a dogy s bílou základní
barvou a velkými černými plotnami (plotnové zbarvení).
� Modrá: čistě ocelově
šedá, bílé znaky na hrudi a tlapách jsou přípustné.
VELIKOST:
Kohoutková výška:
psi nejméně 80 cm
feny nejméně 72 cm
CHYBY: každá odchylka od
uvedených bodů by se měla posuzovat jako vada, jejíž hodnocení by
mělo být v přesném poměru se stupněm odchylky. To platí především
pro následující odchylky:
Celkový vzhled:
chybějící nebo nedostatečně
vyjádřený pohlavní výraz, chybějící harmonie, přílišná lehkost,
přílišná těžkopádnost.
Povaha: chybějící
sebevědomí, nervozita, nízký práh vzrušivosti.
Hlava: linie hlavy
neprobíhající paralelně, jablkovitá hlava, klínovitá hlava, příliš
málo vyjádřený stop, silně vyjádřené lícní svaly.
Tlama: špičatá,
chybějící pysky, příliš volně visící pysky (letmé pysky). Hřbet nosu
konkávní (sedlovitý), konvexní (klabonos jako u ovce) nebo spadající
(orlí nos).
Čelisti / zuby: všechny
odchylky od kompletního chrupu (toleruje se pouze chybění zubů P1 v
dolní čelisti); nepravidelné postavení jednotlivých řezáků, dokud je
zachována většina zámku skusu; příliš malé zuby.
Oči: volná víčka, příliš
červené spojivky; světlé, bodavé, jantarově žluté oči; u
jednobarevných dog vodnaté oči nebo oči různých barev. Oči uložené
příliš daleko od sebe nebo "šikmé" oči. Vystupující nebo příliš
hluboko uložené oči.
Uši: nasazené příliš
vysoko nebo příliš nízko, odstávající do stran nebo ploše
přiléhající.
Krk: krátký, tlustý krk,
jelení šíje, příliš mnoho volné kůže na hrdle nebo lalok.
Hřbet: spadající hřbet,
kapří hřbet, příliš dlouhý hřbet, směrem dozadu stoupající hřbetní
linie.
Záď: silně spadající
nebo vodorovně uložená.
Ocas: příliš silný,
příliš dlouhý nebo příliš krátký, příliš nízko nasazený, nesený
příliš vysoko nad hřbetní linií, ve tvaru háku nebo nesený stočený
do kroužku či vychýlený ke straně. Potlučený, na konci zesílený nebo
kupírovaný ocas.
Hrudní koš: plochá žebra
nebo sudovitě klenutá žebra, chybějící šířka nebo hloubka hrudníku,
příliš vystupující hrudní kost.
Spodní linie: příliš
málo vtažená linie břicha; nedostatečně zatažené mléčné žlázy.
Hrudní končetina:
nedostatečné úhlení. Lehké kosti, slabé osvalení. Postoj jiný než
zcela svislý.
Plece: volné, příliš
těžké. Strmě uložený list lopatky.
Lokty: volné, vbočené
nebo vybočené.
Předloktí: zahnuté.
Zesílení nad zápěstním kloubem.
Zápěstí: naběhlé.
Podstatně ustupující nebo přesahující.
Nadprstí hrudní končetiny: postavené příliš šikmo nebo příliš
strmě.
Pánevní končetina:
příliš otevřené nebo příliš uzavřené úhlení. Kravský postoj, příliš
úzký nebo sudovitý postoj.
Hlezno: naběhlé,
nestabilní.
Tlapy: ploché, dlouhé,
rozevřené. Paspáry.
Krok: příliš málo
prostorný, vázaná akce, častý nebo stálý mimochod, nedostatečná
souhra v akci hrudních a pánevních končetin.
Srst: patrová srst, tupá
srst.
Barvy: žlutá: žlutošedá,
žlutomodrá, plavě žlutá nebo špinavě žlutá barva.
žíhaná:
základní barva stříbrně nebo plavě žlutá; slité žíhání.
Černobíle skvrnitá:
základní barva modrošedě kropenatá, větší podíl žlutošedých nebo
modrošedých skvrn. Černá:
odstín žluto-, hnědo- nebo
modročerný. Modrá:
žlutomodrá nebo černomodrá
barva.
TĚŽKÉ VADY
Povaha: bázlivost.
Čelisti / zuby: klešťový
skus
Oči: ektropium,
entropium.
Ocas: vrozeně zlomený
ocas.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
Povaha: Agresivita, kousání
ze strachu
Nos: Játrově zbarvený,
rozštěp nosu
Čelisti / zuby: předkus,
podkus, zkřížený skus, ztráta zubů mimo P1 dole oboustraně
Barvy: žluté a žíhané
dogy s bílou lysinkou, bílým obojkem, bílými tlapami nebo
"punčochami" a bílou špičkou ocasu. Modré dogy s bílou lysinkou,
bílým obojkem, bílými "punčochami" nebo bílou špičkou ocasu. U
černobíle skvrnitých dog: bílá barva bez černých skvrn (albíni)
stejně jako hluché dogy; takzvaní porcelánoví tygři (kteří mají
převážně modré, šedé, žluté nebo žíhané skvrny); takzvaní šedí tygři
(ti mají černé skvrny s šedou základní barvou).
POZN.: Psi musí mít dvě
očividně normálně vyvinutá varlata zcela spuštěná do šourku